10. března 2017

Dušičky, modlitby za zemřelé, očistec a odpustky

Modlení za zemřelé bylo oficiálně zavedeno papežem Řehořem v roce 593, nicméně křesťan, který zná Písmo a je Duchem Pravdy uváděn do veškeré pravdy se modlí za živé, neboť nikdo po fyzické smrti nepůjde do očistce, který ani neexistuje, jediná záchrana je v KRISTU.  
 
A jako je lidem uloženo jednou umřít a poté soud, tak se i KRISTUS, byv jednou přinesen v oběť k tomu, by na sebe vzal hříchy mnohých, ukáže těm, kdo ho vyčkávají, podruhé bez vztahu k hříchu k záchraně. (Židům 9:27-28 PSP)
 
Svatý Řehoř I. Veliký (540 - 604), též Řehoř Dvojeslov, byl v pořadí 64. papežem katolické církve (590 – 604). Byl prvním z papežů, který začal používat titul „služebník služebníků Božích“ (lat. servus servorum Dei) a je považován za jednoho ze zakladatelů světské moci papežské. Kromě nejvyšší duchovní funkce byl také známým církevním učitelem a autorem mnoha spisů. (zdroj Wikipedie)
 
Jiné světlo vrhá na Řehoře fakt, že tento duchovně založený papež byl horlivým stoupencem a podporovatelem kultu relikvií. Uctívání předmětů nebo přímo tělesných ostatků světců. Uctívání relikvií však v důsledku vedlo i k historickým mystifikacím. (zdroj Wikipedie) 
 
Slovo očistec není v Písmu zmíněno ani jednou. Písmo nezná žádné místo, které by jen trochu připomínalo očistec. Neexistuje, žádná přestupní stanice mezi nebem (rájem) a peklem (podsvětím).

Kdo má Syna, má život; kdo Božího Syna nemá, nemá života. (1. Janův 5:12) 

Znovuzrozený křesťan žije v jistotě očištění již zde na Zemi: V tomto je láska při nás přivedena k dokonalosti, abychom měli smělost v den soudu: že podle toho, jaký je on, jsme v tomto světě i my. (1. Janův 4:17 PSP) 

Plnomocné odpustky 

Věřící římskokatolického vyznání slaví Dušičky jako Vzpomínku na všechny věrné zemřelé, tedy ty, kteří jejichž duše ještě nedosáhly nebe, ale jsou ve fázi „očišťování“. Pro tyto duše lze od 1. do 8. listopadu získat jeden plnomocný odpustek denně (běžně lze při splnění podmínek vyprosit odpustky částečné).

Podmínky jsou:

návštěva hřbitova a modlitba za zemřelé (pro každý odpustek v jiný den)

Svátost smíření (stačí jednou, ne nutně v tyto dny)
    
Svaté přijímání (pro každý odpustek)
   
1. listopadu od poledne do půlnoci lze návštěvu hřbitova nahradit modlitbami Otče náš a Věřím v Boha v kostele. 

V souvislosti s prosbami za zesnulé během Dušiček bývá zmiňována modlitba:

Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná.



Žádné komentáře:

Okomentovat