Lidé
si dovolili určit datum narození Boha přišlého v těle –
Ježíše.
Vánoce
jsou druhý nejvýznamnější křesťanský svátek, jsou oslavou
zrození v této době (25. prosince) se údajně narodil Ježíš
Kristus, alespoň tak to vypočítali křesťanští teologové
žijící ve 3. století. První písemná zmínka o oslavách
narození Páně pochází z roku 336 („Depositio Martyrum“) a
354 (Filokalův kalendář). Všeobecně se vánoce v křesťanské
církvi slaví až od 7. století. A co se slavilo předtím, v
dobách, kdy ještě křesťanská církev neměla takovou moc?
Zrození slunce a to nejen „u nás“, ale i jinde ve světě např.
u amerických indiánů, v Asii apod. Staří Řekové slavili
zrození boha Slunce Hélia, římané měli Saturnálie svátek
původně zasvěcený etruskému otci bohů, Saturnovi. V roce 274
římský císař Aurelián stanovil jako datum oslav zimního
slunovratu 25. prosinec to je den „Natalis Solis Invicti“ – den
zrození nepřemožitelného Slunce.
Vánoce
byli ustanoveny ŘKC. Dne 24. a 25. prosince se narodilo několik
pohanských "bohu" například Tammuz nebo Horus, jedná se
tedy o pohanský svátek uctívání slunce.
Pastýři
25. prosince je nesmysl: Stalo se, když tam byli, že se
naplnily dny, aby porodila. I porodila svého syna, toho
prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože
pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné. V téže
krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi
hlídky nad svým stádem. A hle, postavil se k nim Pánův
anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký
strach. Anděl jim řekl: „Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou
zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid, že se vám
dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově.
Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do
plenek a ležící v jeslích.“ (Lukáš 2:6-12)
A
slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře;
nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni
budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.
(Daniel 7:25)
Žádné komentáře:
Okomentovat