Hlavou Krista je Bůh, hlavou muže je Kristus, hlavou ženy je její muž

Boží Syn se stal člověkem a jako takový zaujal místo závislosti a podřízenosti, stal služebníkem Hospodinovým, který byl plně poddán svému Bohu, kterým se nechal vést, Bůh byl Jeho hlavou.

Hlavou Krista je Bůh, hlavou muže je Kristus; hlavou ženy je její muž. Tento pořádek stanovil Bůh již při stvoření a ten se nezměnil ani pádem prvních lidí do hříchu, ani Boží milostí, která přišla skrze Krista. Spíše má být opět vidět ve shromáždění (církvi). Přikrytí hlavy ženy, když se modlí nebo když prorokuje a nepřikrytí hlavy muže jsou znamením toho, že je tento božský pořádek uznáván, že se mu poddáváme. Stejně tomu je s dlouhými, nestříhanými vlasy ženy a krátkými vlasy muže, tento pořádek nemá nic společného s naším postavením v Pánu, tam již není rozdílu - Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. (Gal 3,28).

Chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh. Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou hlavu, hanobí svou hlavu. Každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila. Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje. Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou. Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže. Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži. Proto musí mít žena na hlavě znamení moci kvůli andělům. Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy. Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha. Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená? Neučí vás sama příroda, že nosí-li muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu, ale nosí-li dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky. Kdyby však měl někdo sklon se přít -- takový zvyk nemáme ani my, ani Boží sbory. (1. Kor 11,1-16)