Valentýn - Jaký podíl věřícího s nevěřícím?

Nebuďte zapřaženi do cizího jha s nevěřícími. Neboť co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké je společenství světla s tmou? Jaký je souzvuk Krista s Belialem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení svatyně Boží s modlami?

Římské imperium, potřebovalo legitimizovat svátky pohanských bohů a tak se našlo řešení, převlečeme pohanství do křesťanství.

Čtrnáctého února si římská církev připomíná oběť mučedníka Valentýna. Byl to římský kněz popravený císařem Klaudiem u Milvijského mostu. Později papež Gelasius vyzdvihl jeho svátek, aby potlačil rozpustilost římanů při pohanských faunových oslavách. 

Tento svátek je směsicí jak římských, tak pohanských tradic. Již staří římané slavili 14. února svátek bohyně Juno, která byla ochránkyní manželství a rodiny. Bylo považováno za dobré znamení, když si milenci o tomto dni řekli své "ANO". Provdané ženy dostávaly 14. února květiny a svobodné dívky se zdobily květinovými věnci. 

Římská církev se s touto pohanskou tradicí nechtěla rozloučit, když tedy 14. února vystřídal den zasvěcený pohanské bohyni tzv. křesťanský svátek sv. Valentýna, byl tento prohlášen za milosrdného ochránce zamilovaných, se šířením křesťanství pronikl kult sv. Valentýna i do těch nejzapadlejších koutů a později překročil i hranice Evropy.

Den sv. Valentýna byl římský svátek plodnosti, během něhož muži běhávali nazí po ulicích, zabili kozu nebo prase, běhali s nimi po ulicích a honili ženy, každá žena, která se dotkla kůže kozla, patřila tomu nebo kterému muži, bylo to období zábavy a páchali se nejrůznější převrácenosti a zvrácenosti.

Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.
(1. Korintským 10:21)