Rozdíl mezi starými a novými přikázáními, včetně desatera, shrnul Pán Ježíš v „kázání na hoře", kde žádal spravedlnost mnohem vyšší než tu, kterou mohla zajistit litera zákona. Vrahem již není jen vrah, ale i ten, kdo se hněvá bez příčiny a smilníkem je již i ten, kdo se na ženu dívá chtivě. Milost z moci Ducha tedy žádá mnohem více, než žádalo desatero nebo litera zákona a ten kdo zpytuje srdce se s pouhou literou zákona rozhodně nespokojí.
„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však činil a učil, ten bude v království Nebes nazván velkým. Neboť vám pravím: „Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do království Nebes určitě nevstoupíte.“ „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚ Nezavraždíš.‘ Kdo by zavraždil, propadne soudu. Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se bez příčiny hněvá na svého bratra. Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka ‘, propadne veleradě. Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, propadne ohnivé Gehenně. Jestliže tedy přinášíš svůj dar na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj svůj dar. Dohodni se se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě snad odpůrce nevydal soudci a soudce strážci, a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím tobě: Jistě odtamtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední haléř. “ „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚ Nezcizoložíš.‘ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu tak, že po ní zatouží, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže tě tvé pravé oko svádí, vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny. A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo do Gehenny.“ „Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, uvádí ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ „Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: ‚ Nebudeš křivě přísahat, ale splníš Pánu své přísahy.‘ Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože je to trůn Boží; ani při zemi, protože je to podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále. Nepřísahej ani při své hlavě, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ -- ‚ne, ne‘; co je nad to, je ze Zlého. “ „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří do tvé pravé tváře, nastav mu i druhou tvář. A tomu, kdo se s tebou chce soudit a vzít ti košili, nech i plášť. A když tě někdo bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě žádá, dej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvrať.“ „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního ‘ a nenávidět svého nepřítele. Já však vám pravím: „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují, abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? Což i celníci nečiní totéž? A pozdravíte-li jen své bratry, co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Matouš 5:22-48)
Když slyšíme slova Pána Ježíše, která říká k uvede-
ným přikázáním z Mojžíšova zákona, pozorujeme, jak
velmi Mu jde o stav srdce a ne o vnější dodržování urči-
tých předpisů. Jak snadno se začneme hněvat na své
bližní (např. v rodině) a jak rychle vystupují v našich srd-
cích ošklivé nebo zlovolné myšlenky proti druhým! Zde
nám Pán ukazuje, jak zlé to je v Božích očích.
Ve verších 23 a 24 je postavena důležitá zásada. Ne-
ní možné blížit se Bohu (např. v modlitbě), když máme
v srdci něco zlého proti svému bratrovi. Nejprve musíme
dát do pořádku věc se svým bratrem.
Verše 27–30 nás poučují o měřítku, které musíme
použít sami na sebe. To samozřejmě neznamená, že by-
chom si měli dělat nějakou tělesnou bolest. Pán říká, že
se máme ve svém životě vzdát věcí, u nichž pozoruje-
me, že mohou vést ke zlému – i když se nám zdají být
nepostradatelné.
Každému správně přemýšlejícímu čtenáři těchto veršů
bude jasné, že spravedlnost, o které zde Pán mluví, ne-
může být v životě dosažena ve vlastní síle. To je možné
jen v novém životě, který věřící obdržel při svém znovu-
zrození, a v síle Ducha Svatého.
Jak jasná jsou slova Pána ohledně manželství. Bůh si
nepřeje, aby bylo rušeno spojení, které mezi mužem
a jeho ženou On ustanovil a daroval (kapitola 19,6). Pán
tedy se vší jasností odsuzuje dnes obvyklé rozvody
a opětné sňatky. V Jeho očích to je hřích.
Z oddílu o přísahání bychom si měli vzít k srdci toto:
Bůh je všudypřítomný. Všechno slyší, všechno vidí. Zná
také naše srdce a jeho pohnutky. Když si uvědomíme,
že všechna naše slova jsou vlastně mluvena v Boží pří-
tomnosti, k čemu pak potřebujeme podepírat jednotlivé
řeči ještě přísahou?
Ze závěrečných veršů kapitoly vidíme, že učedníci Pá-
na Ježíše mají zjevovat něco z milosti, podle níž jedná
i Bůh, jejich nebeský Otec. Pod zákonem platilo: „Oko
za oko, zub za zub.“ To je absolutní spravedlnost. Kdyby
na nás bylo toto měřítko použito, byli bychom beznaděj-
ně ztraceni. Ale nám se dostalo milosti a milosrdenství.
Proto bychom neměli prostě trvat na svém právu, nýbrž
tuto milost dávat dále. – Možná že nemůžeme prosící-
mu, jenž k nám přijde, dát vše, co si přeje. Ale v žádném
případě bychom ho neměli striktně odmítnout, nýbrž vy-
slechnout jej a podle svých možností mu pomoci.
V zákoně byla výzva: „Milovati budeš bližního svého.“
(3. Mojžíšova 19,18) Židovští rabíni k tomu přidali:
„... a nepřítele svého nenáviděti.“ Nyní však Pán Ježíš
rozvíjí Svůj dokonalý zákon lásky – i vůči nepřátelům.
Jestliže věřící poslechnou směrnice Pána a budou pod-
le nich žít, budou při nich viditelné charakterové rysy je-
jich nebeského Otce a každý bude moci u nich tuto po-
dobnost objevit. Jestliže ale budeme milovat jen ty, které
považujeme za sympatické, protože jsou na nás laska-
ví, neděláme nic více, než co činí i největší hříšníci, kte-
ří nemají spojení s Bohem. – Dokonalost v 48. verši zna-
mená, že při nás nemá být žádná předpojatost, tak jako
ani u Boha není přijímání osob (Skutky ap. 10,34; Říma-
nům 2,11).
Žádné komentáře:
Okomentovat