11. března 2017

Baláamovo učení

Opustili přímou cestu a zabloudili, dali se na cestu Balaáma, syna Bosorova, který dal přednost mzdě za nepravost, ale byl za svůj zlý čin pokárán. Němé tažné zvíře promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství. Tito lidé jsou prameny bez vody a mlhy hnané vichřicí; je pro ně na věky uchována mrákota tmy. 


Běda jim, neboť se vydali cestou Kainovou, vrhli se do bludu Balaámovy mzdy a zahynuli vzpourou Kore. Tito jsou poskvrnami na vašich hodech lásky, když s vámi bezostyšně hodují a pasou sami sebe; jsou jako oblaky bez vody, které jsou hnány větry, stromy na sklonku podzimu, bez ovoce, dvakrát zemřelé, vykořeněné; divoké mořské vlny, které jako pěnu vyvrhují své hanebnosti, bloudící hvězdy, jimž je mrákota tmy zachována na věčnost. O nich také prorokoval Henoch, sedmý od Adama, když řekl: ‚Hle, Pán přišel s desetitisíci svých svatých, aby vykonal soud nade všemi a aby usvědčil každého ‘ ze všech skutků bezbožnosti, které bezbožně spáchali, a ze všech tvrdých slov, které proti němu promluvili bezbožní hříšníci. Tito jsou reptalové, nespokojenci, kteří žijí podle svých vlastních žádostí, jejich ústa honosně mluví a lichotí lidem kvůli vlastnímu prospěchu. 

Ale mám několik věcí proti tobě. Že tam máš lidi, kteří drží učení Balaámovo, který učil Baláka položit nástrahu před syny Izraele, aby jedli maso obětované modlám a smilnili; tak i ty máš některé, kteří stejně drží učení Nikolaitů. Učiň tedy pokání! Ne-li, brzy k tobě přijdu a budu s nimi válčit mečem svých úst.


Žádné komentáře:

Okomentovat