Křesťan a světská hudba

Ďábel velmi rád propůjčuje světskou slávu těm lidem, kteří ho oslavují, je autorem světské hudby a rád inspiruje skladatele k vyprodukování takové hudby, která oslavuje zlo a jeho samotného.

Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: „Všechnu tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána, a komukoli chci, tomu ji dám. Jestliže se tedy ty přede mnou pokloníš, všechna bude tvá.“ (Lukáš 4:5-7) 

Satan a hudba: 

Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, pokrývaly tě všechny drahokamy: rubín, topas a jaspis, chryzolit, karneol a onyx, safír, malachit a smaragd i zlato. Zhotovení tvých bubínků a fléten pro tebe zajistili v den, kdy jsi byl stvořen. (Ezechiel 28:13)

Do podsvětí je svržena tvá vznešenost, hudba tvých harf; pod tebou jsou rozprostřeny larvy a červi jsou tvou přikrývkou. (Izaiáš 14:11)
 

Hlavním smyslem hudby by měla být oslava Boha. Nejznámější biblický hudebník byl král David, který používal hudbu hlavně k tomu, aby chválil Boha, ale i v případě když krále Saula trápil zlý duch, neboť král Saul povolával Davida, aby mu hrál na harfu, protože mu to přinášelo úlevu.
 

Židé užívali hudební nástroje také jako varování před nebezpečím, nebo k zaskočení svých nepřátel.
 

Apoštol Pavel vybízí křesťany, aby se hudbou navzájem povzbuzovali:

„Promlouvejte k sobě navzájem v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních; svým srdcem zpívejte a hrajte Pánu.“ (Efezským 5:19) 

Máme přemýšlet o všem co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, mají dobrou pověst.

Konečně, bratři, přemýšlejte o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, co má dobrou pověst, jestli je nějaká ctnost a jestli je nějaká chvála. (Filipským 4:8) 

Lze o textech světských písní říci, že jsou pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé a mají dobrou pověst?
 

Světská hudba často propaguje násilí a nemorální chování, zesměšňuje čistotu i Boha. Pokud nějaká píseň propaguje něco co je proti Boží vůli, křesťan by ji vůbec neměl poslouchat. 

Každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista. (2. Korintským 10:5)

 

To čím plníme mysl dříve nebo později ovlivní to, jak mluvíme a jak se chováme.

Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi. Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte tedy své údy, které jsou na zemi: smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádost a lakomství, které je modloslužbou. (Kolosským 3:1-5)
 

Sám jsem postupem času dospěl k názoru, že veškerá světská hudba je ze zlého, protože odvádí od Boha a oslavuje tento svět.