Babylonský plášť

Synové Izraele se provinili porušením klatby. Akán, syn Karmiho, syna Zimriho, syna Zerachova z pokolení Juda, vzal něco z věcí propadlých klatbě a Hospodin vzplanul proti synům Izraele hněvem.

Akán Jozuovi odpověděl. Řekl: Proti Hospodinu, Bohu Izraele, jsem opravdu zhřešil já a udělal jsem to a to. Uviděl jsem mezi kořistí jeden hezký Babylonský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jeden zlatý jazyk o váze padesáti šekelů. Dychtil jsem po těch věcech a vzal jsem je. Hle, je to ukryto v zemi uprostřed mého stanu a to stříbro je pod tím. (Jozue 7:20-21)

 

Dávej si pozor, aby jsi nehřešil proti Bohu a nedychtil  po bohatství světa, nezatoužil stříbře, zlatě, ani po cizím babylonském oděvu, neboť "Bůh navštíví s trestem knížata a královské syny i všechny, kdo oblékají cizí oděv." (Sofoniáš 1:8), je třeba si vzít příklad z apoštola Pavla, který řekl: "Nezatoužil jsem po stříbře, zlatě ani oděvu nikoho z vás." (Skutky apoštolů 20:33)

Babylonský plášť představuje vše co nabízí svět, všechen lesk, bohatství, slávu, moc, blahobyt, prosperitu, nový zlatý věk. 

Musíš si vybrat mezi babylonským pláštěm světa a bílím rouchem nebe, to je rozdíl mezi světem a svatostí.

Nelze než zvolat společně s Kazatelem "ať je tvé roucho v každé době bílé a na tvé hlavě ať není nedostatek oleje."(Kazatel 9:8)

Vyjít z Babylonu znamená vyjít za stany

Vyjít z Babylonu znamená vyjít za stany. Stany jsou všechny církve, denominace a spolky, co si dali nějaký název, respektive jméno, čímž postavili svojí teologii nad učení Mistra, jedná se o křesťanství jen podle jména (podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý).

Andělu církve v Sardách napiš: Toto praví Ten, který má sedm duchů Božích a těch sedm hvězd: Znám tvé skutky – podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý. (Zjevení Janovo 3:1)

Důvod proč vyjít ven ze stanů je jejich úplné selhání jako svědectví pro Boha – Kdo má uši slyš co praví Duch církvím.

Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“ (Matouš 8:22)

Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i na věky. Nenechte se unášet všelijakým podivným učením. Je lepší posilovat své srdce milostí než pokrmy, které svým stoupencům nijak nepomohly. Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo slouží stánku. Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany. Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví. Vyjděme tedy k němu ven za stany a nesme jeho potupu, neboť zde nemáme trvalé město, ale toužíme po tom budoucím. Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno. (Židům 13:8-15)

Místo věřícího je venku za stany:
Proto věřícímu, který chce jednat podle Boží vůle nezbývá než zaujmout místo mimo v oddělení se od všeho co není podle Božích myšlenek, společně s těmi, kteří se jednoduše shromažďují ke jménu Pána Ježíše.

Proto: „Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Hospodin. Nesahejte po ničem nečistém, a přijmu vás.“ (2. Korintským 6:17)

Pryč, pryč, vyjděte odtud, nesahejte po ničem nečistém! Vyjděte zprostřed Babylonu; kdo nosíte Hospodinovo nádobí, očistěte se! (Izaiáš 52:11)

Tehdy jsem uslyšel jiný hlas z nebe: „Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran! (Zjevení Janovo 18:4)

Nám výsadou je ven se bráti,

následovati kroků Tvých,

za stany venku s Tebou státi,

pro Tebe snášet hanu, smích.

Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi

Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilstva a na čele měla napsáno jméno - je v něm tajemství: "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi." Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl. (Zjevení Janovo 17:4-6)

MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín - varování oznamující soud

MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín - „sčetl, sčetl, zvážil, rozděluji“ - varování oznamující soud, má svůj původ ve starozákonní knize Daniel. Na hostině se králi Belšasarovi, který zneuctil zlaté nádoby ukořistěné z jeruzalémského chrámu, zjevila píšící ruka, která k jeho zděšení napsala na zeď paláce nápis: MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín - Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. Byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. Tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům.

MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín. Toto je výklad toho slova:

MeNé - sečetl Bůh tvé kralování a ukončil je.

TeKéL - byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným.

PeRéS - rozpůleno bylo tvé království a bylo dáno Médům a Peršanům.

Král Belšasar připravil tisícovce svých velmožů veliký hodokvas a sám popíjel víno v čele této tisícovky. Když okusil víno, poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu. Že prý král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky budou pít z nich. Hned přinesli zlaté nádoby, odnesené z chrámu Božího domu v Jeruzalémě, a král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky se z nich napili. Popíjeli víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné. V té chvíli se objevily prsty lidské ruky a psaly před svícnem na omítce stěny královského paláce. Král jen hleděl na hřbet jakési ruky, jak píše. A tu se králi úplně změnil výraz, z hloubi duše byl zděšen, sotva se držel na nohou a kolena mu klepala o sebe. Potom se král hlasitě rozkřičel, aby přivedli věštce a chaldejce a drobopravce. Král k babylonským mudrcům promluvil a řekl jim: Každý, kdo přečte tento nápis a přednese mi jeho výklad, šarlat oblékne a zlatý řetěz okolo krku obdrží a bude vládnout jako třetí v království. Pak předstupovali všichni královští mudrci, ale nápis přečíst nedokázali ani sdělit králi jeho výklad. To už byl král Belšasar úplně zděšený a byl téměř k nepoznání. Také jeho velmoži byli zmateni. Vzhledem k řečem, které vedli král a jeho velmoži, vstoupila do hodovní síně i královna matka. Promluvila a řekla: Králi, navěky buď živ. Nemusíš se z hloubi duše děsit a svůj výraz si zachovej. Ve tvém království je muž, ve kterém dlí duch svatých bohů a v němž se za dnů tvého otce nalezlo osvícení a jasnozřivost i moudrost, jakou mívají bohové. A král Nebúkadnesar, tvůj otec, jej ustanovil představeným kouzelníků, věštců, chaldejců, drobopravců… Tvůj otec, králi, jelikož neobyčejný duch a poznání i jasnozřivost vykládající sny a záhadné výroky a rozplétající obtíže se nalezla v Danielovi, jemuž dal král jméno Beltšasar. Nyní tedy budiž zavolán Daniel a on přednese výklad. Před krále byl tedy předveden Daniel. Král k Danielovi promluvil a řekl: Ty jsi ten Daniel ze synů judských vysídlenců, které přivedl král, můj otec, z Judska? Už jsem o tobě slyšel, že v tobě dlí duch bohů a nalezlo se v tobě osvícení a jasnozřivost i neobyčejná moudrost. Teď byli přede mne předvedeni mudrci a věštci, aby ten nápis přečetli a sdělili mi jeho výklad, ale nejsou schopni mi přednést výklad těch slov. Já jsem ale slyšel o tobě, že dokážeš výklady vysvětlovat a obtíže rozplétat. Jestli teď dokážeš přečíst ten nápis a sdělit mi jeho výklad, šarlat oblékneš a zlatý řetěz okolo krku obdržíš a budeš vládnout jako třetí v království. Nato Daniel odpověděl a před králem řekl: Tvé dary nechť zůstanou tobě a své odměny dej někomu jinému. Avšak ten nápis králi přečtu a výklad mu sdělím. Nuže, králi, Bůh Nejvyšší dal království a velikost i čest a majestát tvému otci Nebúkadnesarovi. A pro tu velikost, kterou mu dal, se před ním třásli a báli se jej všichni lidé, národy a jazyky. Koho chtěl, pobíjel, a koho chtěl, nechával naživu, koho chtěl, povyšoval, a koho chtěl, ponižoval. Když se však jeho srdce povýšilo a jeho duch zesílil v pýše, byl z trůnu svého království sesazen, ba i čest mu odňali a byl vyhnán od lidských synů, jeho srdce se připodobnilo zvířecímu a přebýval mezi divokými osly. Dávali mu spásat porost jako dobytku a nebeskou rosou se mu tělo smáčelo, dokud nepoznal, že v lidském kralování vládne Bůh Nejvyšší a ustanovuje v něm, kohokoli ráčí. Ani ty, jeho syn, jsi Belšasare, nepokořil své srdce, přestožes o tom všem věděl, nýbrž proti pánu nebes ses povýšil, když před tebe přinesli nádoby jeho domu a ty i tví velmoži tvé ženy i tvé družky z nich popíjeli víno, tehdy jsi chválil bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné i kamenné, kteří nevidí a neslyší ani nic nevědí, ale Boha, jenž má v ruce tvůj dech i celé tvé putování, jeho jsi neoslavil. Nato byl od něho poslán hřbet té ruky a nápis tento zapsán. A tímto nápisem je zapsáno: MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín. Toto je výklad toho slova: MeNé -- sečetl Bůh tvé kralování a ukončil je. TeKéL -- byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným. PeRéS -- rozpůleno bylo tvé království a bylo dáno Médům a Peršanům. Nato Belšasar poručil a Daniela přioděli šarlatem i zlatým řetězem okolo krku a rozhlašovali před ním, že bude v království vládnout jako třetí. Té noci byl chaldejský král Belšasar zabit. (Daniel 5:1-30)

Ještě před vyložením slov oznamuje Bůh skrze Daniele obžalobu babylonské světové říše, ztělesněné Belšasarem. Belšasar si byl vědomí dřívějšího Božího konání, ale přece toho nedbal. Nyní sám stál krátce před koncem.

Daniel je vyveden ze zapomnění a přiveden před krále. Jsou mu slíbeny vysoké pocty a třetí místo v království v případě, že bude umět přečíst a vyložit napsané písmo - MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín - varování oznamující soud.

Proč až třetí místo? Belšasar sám byl druhý, neboť první byl jeho otec, který se v té době zdržoval jinde.

Písmo na zdi bylo varováním:

Slovo MeNé „sčetl“ bylo opakováno dvakrát, jako by tento bod měl být zvláště zdůrazněn. Bůh, který může sčítat jak hvězdy na nebi, tak vlasy na  lidské hlavě, vzal na vědomí hříchy babylonské světové říše a sčetl je.

Slovo TeKéL „zvážil“ ukazuje, že Belšasar sám byl postaven na zkoušku a byl odsouzen.

Slovo uFaRSín „rozděluji“ oznamuje bezprostřední zánik říše. Varování zůstalo bez účinku a  ještě téže noci vzal Darius Médský město a ujal se království, Belšasar byl zabit.