Mnozí vidí rozpor mezi apoštolem Pavlem (spasení jedině skrze víru) a Jakubem (spasení skrze víru a skutky). Ve skutečnosti, ale tito dva nejsou v žádném rozporu. Pavel píše: Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás -- je to Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. (Efezským 2:8-9), zatímco Jakub píše: Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že v těch skutcích se stala víra dokonalou. I naplnilo se Písmo, které praví: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ a byl nazván Božím přítelem. Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry. A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, když přijala posly a propustila je jinou cestou? Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků. (Jakub 2:20-26).
Jakub nepíše, že ospravedlnění je skrze víru a skutky, ale že člověk, který byl ospravedlněn skrze víru, bude ve svém životě konat dobré skutky, tyto skutky víry, které nám Bůh připravil, jsou ovocem nového života v Kristu. Pokud je někdo věřící a nekoná dobré skutky, je pravděpodobné, že nemá nový život a není v Kristu, neboť je psáno: Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář. Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čistí pro slovo, které jsem vám pověděl. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně. Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. (Jan 15:1-8)
Pavel ve svých listech píše: Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili. (Efezským 2:10) Ovocem nového života v Kristu, neboli ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. (Galatským 5:22-23).
Jakub a Pavel si v ničem neprotiřečí. Popisují totiž stejné téma, ale každý z jiné perspektivy. Pavel především zdůrazňuje, že ospravedlnění je jedině skrze víru, zatímco Jakub zdůrazňuje, že víra v Krista má za důsledek dobré skutky, neboli skutky víry, neboli dobré ovoce. Znovuzrozený křesťan nekoná dobré skutky proto, aby byl spasen, ale proto, že již je spasen.
Zeptali se ho: "Co máme dělat, abychom konali skutky, jaké žádá Bůh?" Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, jaký žádá Bůh: abyste věřili v toho, kterého On poslal."
On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj lid, horlivý v dobrých skutcích. (Titovi 3:14) Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích. (Matouš 5:16)
Jakub nepíše, že ospravedlnění je skrze víru a skutky, ale že člověk, který byl ospravedlněn skrze víru, bude ve svém životě konat dobré skutky, tyto skutky víry, které nám Bůh připravil, jsou ovocem nového života v Kristu. Pokud je někdo věřící a nekoná dobré skutky, je pravděpodobné, že nemá nový život a není v Kristu, neboť je psáno: Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář. Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čistí pro slovo, které jsem vám pověděl. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně. Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. (Jan 15:1-8)
Pavel ve svých listech píše: Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili. (Efezským 2:10) Ovocem nového života v Kristu, neboli ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. (Galatským 5:22-23).
Jakub a Pavel si v ničem neprotiřečí. Popisují totiž stejné téma, ale každý z jiné perspektivy. Pavel především zdůrazňuje, že ospravedlnění je jedině skrze víru, zatímco Jakub zdůrazňuje, že víra v Krista má za důsledek dobré skutky, neboli skutky víry, neboli dobré ovoce. Znovuzrozený křesťan nekoná dobré skutky proto, aby byl spasen, ale proto, že již je spasen.
Zeptali se ho: "Co máme dělat, abychom konali skutky, jaké žádá Bůh?" Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, jaký žádá Bůh: abyste věřili v toho, kterého On poslal."
On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj lid, horlivý v dobrých skutcích. (Titovi 3:14) Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích. (Matouš 5:16)
