Křesťané co upřímně věří, že jsou křesťané

Jsou dva druhy křesťanů, jedni upřímně věří Kristu, druzí upřímně věří, že jsou křesťané.

Neboť je psáno: Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? A tehdy jim vyznám: Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. (Matouš 7:21-23)

Potom řekne i těm po levici: Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne. Tu mu odpovědí i oni: Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti? Pak jim odpoví: Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili. A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do věčného života. (Matouš 25:41-46)

Mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou toho schopni:
Moudré panny odmítnou dát pošetilým (vlažným) pannám olej (Ducha), vlažné panny to už nedoženou a budou Ježíšem odmítnuty: "Pane, pane, otevři nám!" On jim odpověděl: "Amen, pravím vám, neznám vás."

Vodní křest

Vodní křest navenek ukazuje, že věřící je ve vnitřním společenství s ukřižovaným a vzkříšeným Kristem, jedná se o ztotožnění věřícího s Kristovou smrtí, pohřbením a vzkříšením: "Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti? Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novosti života." (Římanům 6:3-4), vodním křtem věřící veřejně vyznává, že činil pokání a věří (uvěřil) v Pána Ježíše Krista, vzdal se sám sebe a vydal se Bohu skrze Pána Ježíše Krista, aby chodil v novotě života, to jest v duchu.

Vodní křest navenek (tělesně) ukazuje a zrcadlí to co se již odehrálo uvnitř (v duchu), neboť duch předchází tělo a tělo následuje ducha.

Ponoření do vody ilustruje umírajícího a pohřbeného s Kristem, vynoření z vody ilustruje vzkříšení k novému životu.


"Proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno." (Skutky apoštolů 22:16) 

Nevíte, že budeme soudit anděly? Oč spíše záležitosti tohoto života!

Proč se někdo z vás odvažuje, když má nějakou věc proti druhému, soudit se před nevěřícími místo před svatými? Nevíte, že svatí budou soudit svět? A soudíte-li svět, nejste hodni soudit maličkosti? Nevíte, že budeme soudit anděly? Oč spíše záležitosti tohoto života! Když tedy máte soudní spory o věci tohoto života, ustanovujete za soudce ty, kteří ve sboru nemají vážnost? To říkám k vaší hanbě. To není mezi vámi žádný moudrý člověk, který by mohl rozsoudit své bratry? Bratr s bratrem se soudí, a to před nevěřícími? Už vůbec to je vaše porážka, že se mezi sebou soudíte. Proč raději nesnášíte křivdu? Proč raději netrpíte škodu? Vy naopak křivdíte a okrádáte, a to bratry! Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? (1. Korintským 6:1-9)

Napsal jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky; nemíním však všeobecně se smilníky tohoto světa nebo s chamtivci, lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít. Napsal jsem vám však, abyste se nesměšovali s tím, kdo si říká bratr, a přitom je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. Proč bych měl soudit i ty, kdo jsou mimo nás? Nesoudíte snad vy ty, kdo jsou uvnitř? Ty, kdo jsou mimo, bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu! (1. Korintským 5:9-13) 

Křesťan a světská hudba

Ďábel velmi rád propůjčuje světskou slávu těm lidem, kteří ho oslavují, je autorem světské hudby a rád inspiruje skladatele k vyprodukování takové hudby, která oslavuje zlo a jeho samotného.

Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: „Všechnu tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána, a komukoli chci, tomu ji dám. Jestliže se tedy ty přede mnou pokloníš, všechna bude tvá.“ (Lukáš 4:5-7) 

Satan a hudba: 

Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, pokrývaly tě všechny drahokamy: rubín, topas a jaspis, chryzolit, karneol a onyx, safír, malachit a smaragd i zlato. Zhotovení tvých bubínků a fléten pro tebe zajistili v den, kdy jsi byl stvořen. (Ezechiel 28:13)

Do podsvětí je svržena tvá vznešenost, hudba tvých harf; pod tebou jsou rozprostřeny larvy a červi jsou tvou přikrývkou. (Izaiáš 14:11)
 

Hlavním smyslem hudby by měla být oslava Boha. Nejznámější biblický hudebník byl král David, který používal hudbu hlavně k tomu, aby chválil Boha, ale i v případě když krále Saula trápil zlý duch, neboť král Saul povolával Davida, aby mu hrál na harfu, protože mu to přinášelo úlevu.
 

Židé užívali hudební nástroje také jako varování před nebezpečím, nebo k zaskočení svých nepřátel.
 

Apoštol Pavel vybízí křesťany, aby se hudbou navzájem povzbuzovali:

„Promlouvejte k sobě navzájem v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních; svým srdcem zpívejte a hrajte Pánu.“ (Efezským 5:19) 

Máme přemýšlet o všem co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, mají dobrou pověst.

Konečně, bratři, přemýšlejte o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, co má dobrou pověst, jestli je nějaká ctnost a jestli je nějaká chvála. (Filipským 4:8) 

Lze o textech světských písní říci, že jsou pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé a mají dobrou pověst?
 

Světská hudba často propaguje násilí a nemorální chování, zesměšňuje čistotu i Boha. Pokud nějaká píseň propaguje něco co je proti Boží vůli, křesťan by ji vůbec neměl poslouchat. 

Každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista. (2. Korintským 10:5)

 

To čím plníme mysl dříve nebo později ovlivní to, jak mluvíme a jak se chováme.

Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi. Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte tedy své údy, které jsou na zemi: smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádost a lakomství, které je modloslužbou. (Kolosským 3:1-5)
 

Sám jsem postupem času dospěl k názoru, že veškerá světská hudba je ze zlého, protože odvádí od Boha a oslavuje tento svět.

 

Místo věřícího je venku za stany

Stany jsou dnes denominace, církve, spolky, to je křesťanství podle jména. Důvod proč vyjít ven ze stanů je jejich úplné selhání jako svědectví pro Boha - Kdo má uši slyš co praví Duch církvím.

Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i na věky. Nenechte se unášet všelijakým podivným učením. Je lepší posilovat své srdce milostí než pokrmy, které svým stoupencům nijak nepomohly. Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo slouží stánku. Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany. Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví. Vyjděme tedy k němu ven za stany a nesme jeho potupu, neboť zde nemáme trvalé město, ale toužíme po tom budoucím. Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno. (Židům 13:8-15)

Proto věřícímu, který chce jednat podle Boží vůle nezbývá než zaujmout místo mimo v oddělení se od všeho co není podle Božích myšlenek, společně s těmi, kteří se jednoduše shromažďují ke jménu Pána Ježíše.  

 

Mnoho skalních křesťanů staví svůj dům na písku

Mnoho skalních křesťanů staví svůj dům na písku, na chatrných základech, ale nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. Proto je třeba stavět svůj dům na skále, na pevném základu a tím základem je Kristus. 

 „Každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude tedy podoben muži prozíravému, který postavil svůj dům na skále. A spadl déšť a přihnaly se vody a zaduly větry a udeřily na ten dům -- ale nezřítil se, neboť byl založen na skále. A každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude podoben muži pošetilému, který postavil svůj dům na písku. A spadl déšť a přihnaly se vody a zaduly větry a udeřily na ten dům -- a zřítil se a jeho pád byl veliký.“ A stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, byly zástupy ohromeny jeho učením,neboť je učil jako ten, kdo má pravomoc, a ne jako jejich učitelé Zákona. (Matouš 7:24-29) 

Nestrachujte se a nebuďte ochromeni! Což ti to odedávna nezvěstuji a neoznamuji? Vy jste mými svědky. Cožpak je Bůh kromě mne? Není jiná skála, o žádné nevím. (Izaiáš 44:8)

Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků. (Izaiáš 26:4)

Nikdo není svatý jako Hospodin, ano není kromě tebe, není taková skála jako náš Bůh. (1. Samuelova 2:2)

A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu Ježíši, vás, když nakrátko snesete utrpení, sám zdokonalí, utvrdí, posílí, postaví na pevný základ. (1. Petrův 5:10)

Ale vy, milovaní, protože to víte předem, chraňte se, abyste nebyli svedeni bludem bezuzdných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu. (2. Petrův 3:17)

Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. (1. Korintským 3:11) 

Hospodin je má skála, má tvrz, můj vysvoboditel. Můj Bůh je má skála, v něm hledám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad. (Žalm 18:3) 

Netáhněte jha s nevěřícími - Nebudeš orati volem a oslem spolu

Vůl (čistý), osel (nečistý) nemohou nikdy jít stejným krokem.

Nebudeš orati volem a oslem spolu. (Deuteronomium 22:10)

Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
(2. Korintským 6:14-18)

Mnozí moderní křesťané dnešní doby chtějí vítěznou korunu, ale bez trnů

Mnozí moderní křesťané dnešní doby chtějí vítěznou korunu, ale bez trnů.

Co na to Duch Svatý:
Jestliže vás svět nenávidí, vězte, že mne nenáviděl dříve než vás. Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral, proto vás svět nenávidí. Pamatujte na slovo, které jsem vám řekl: ‚Otrok není větší než jeho pán.‘ Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat. (Jan 15:18-20) 

Význam facebooku pro křesťana

Facebook jako jeden z nástrojů zla u mnohých vyzvedává vlastní „JÁ“ lépe řečeno vlastní „EGO“. Mnozí z nás si říkají znovuzrození křesťané. Skutečně je tomu tak?

Chodit s Pánem celý den, celý život, mít HO v srdci, odvracet se od hříchu a toužit po čistotě je přece něco jiného než vlažná víra co tu někteří z nás prezentují. Když člověk příjme Ježíše Krista do svého života, začne se postupně a pomalu měnit na Jeho obraz, to je práce Ducha Svatého v našem srdci, ale u mnohých nic takového vidět není, spíše naopak.

Zamysleme se všichni, měli by jsme být k obrazu Pána a náš facebookový profil by měl být k našemu obrazu, mělo by se tedy jednat o oslavu Pána. Tak proč to tak u mnohých není?

Namísto toho na svém profilu oslavujeme sami sebe, svoje modly, nebo tento svět a jeho bohy. Dále také záleží na tom co sdílíme a komu, nebo čemu dáme like, neboť tím jsme příkladem pro ostatní, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu a odpovězme si sdílíme věci k oslavě Pána nebo se spojujete s nevěstkou, dáváme like Pánovy nebo nevěstce. Upřednostňujeme na svém profilu Pána, nebo sami sebe, své modly a bohy, nebo věci ze světa.

Nebo nevíte, že kdo se připojuje k nevěstce, je s ní jedno tělo? (1. Korintským 6:16)

Cožpak nevíme jak funguje facebook, když něco sdílíme vidí to všichni naši přátelé, když někomu dáme like vidí to i naši přátelé. Tak si položme otázku na co upozorňujeme? Sami na sebe, na věci ze světa, nebo na Pána.

Cizoložníci a cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. (Jakubův 4:4)

Pak tu jsou mnozí uživatelé ze světa a svět jim naslouchá, to jsou falešní proroci a učitelé co po nás žádají like pro svoje stránky, pro svoje výtvory a hlavně pro svoje EGO, pod různými záminkami to zkoušejí a hadí jazyk jim není cizí, ale pouze se na sebe snaží strhnout pozornost a odvést nás od Pána do světa, což je často spojeno s prezentací vlastních výtvorů, čím více like, tím více oslovených lidí a tím více zisku, jsou to hladoví vlci v rouše beránčím, ti co se skrývají za krásnou tváří, krásnými slovy a krásnými výtvory ze světa.

Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Galatským 2:20)

Náš facebookový profil je obrazem nás samotných, tak se zamysleme jestli je i obrazem Pána, pokud není obrazem Pána, tak ani my nejsme obrazem Pána a naše víra je vlažná.

Znám tvé skutky; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! Takto však, že jsi vlažný, a nejsi studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst. (Zjevení Janovo 3:15-16)

Na závěr dvě poučení:
Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout. (1. Korintským 6:12)

Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci. (Koloským 3:17)