Pálení čarodějnic - Jaké je společenství světla s tmou?

Nebuďte zapřaženi do cizího jha s nevěřícími. Neboť co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké je společenství světla s tmou? Jaký je souzvuk Krista s Belialem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení svatyně Boží s modlami? (2. Korintským 6:14-16)

Pálení čarodějnic, nebo také Noc čarodějnic, dále také Filipojakubská noc, popřípadě Valpuržina noc, či Beltine je v kalendářním pořadí druhý z osmi satanských svátků v roce. Na tuto noc připadal největší sabat satanských kultů, tato noc byla jedním z největších pohanských svátků.

Beltain či Beltine je keltský svátek jara slavený 30. dubna, jako každý keltský den začíná večerem. Tento svátek je slavený na počest keltského boha Belena a také na oslavu ohně a léčivých vod. Beltine v překladu znamená zářící oheň či Belenův oheň. Zapalovaly se velké ohně a oheň symbolicky očistil lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období.

Zapalování ohňů v noci z 30. dubna na 1. května je pohanský rituál pocházející z dob, kdy byla tato noc považována za magickou, v tuto dobu se scházeli čarodějnice a mágové praktikující okultismus a pomocí okultních rituálů se otevírali duchovním silám zla. S novou vlnou obdivu k pohanství a jeho zvykům přibývá i těch, kteří se vracejí k těmto večerům a s tím spojeným rituálům. Neuvědomují si ovšem, že se tím otevírají démonickým silám zla. Na mnoha místech se například konají zasvěcení malých holčiček, které se oblékají jako čarodějnice.
 

Okultisté a satanisté se tuto noc scházejí k okultním rituálům spojených se vzýváním temných sil zla, z tohoto úhlu pohledu je důležité, abychom my  jako křesťané nebyli naivní a abychom v žádném případě nepodporovali ani náznakem takové jednání a těmto okultním praktikám postavili duchovní hráz svými modlitbami.

Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů. (1. Korintským 10:21)
Nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je usvědčujte. (Efezským 5:11) 

Z křesťanského pohledu jde tedy o dávnou praxi spiritismu a okultismu, která je s křesťanstvím naprosto neslučitelná. Z pohledu křesťanů není možno se takových akcí účastnit.

Vánoční stromeček - pouhý přelud, dřevo poražené v lese

Slyšte slovo, které k vám promluvil Hospodin, dome izraelský. Toto praví Hospodin: Neučte se cestě pohanských národů a nebeských znamení se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské národy. Vždyť náboženské zvyklosti národů jsou nicotnost. Vezmou třeba kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou. Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho upevní, aby se nekymácelo. Jejich bohové jsou jako strašák v okurkovém poli; nemluví, musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou. Není nikdo jako ty, Hospodine. Jsi velký, velké a mocné je tvé jméno. Kdo by se tě nebál, králi národů, protože tobě to náleží. Vždyť mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty. Vespolek jsou hloupí a blázniví, naučení nicotných model je jen dřevo. Tepané stříbro, dovezené z Taršíše a zlato z Úfázu; je to dílo řemeslníka a zlatníkových rukou. Jejich oděv je modrý a purpurový, všechno je to dílo zručných mužů. Ale Hospodin je pravý Bůh, on je živý Bůh a věčný král. Před jeho hněvem se třese země, národy nevydrží jeho rozhořčení.

Jeremiáš 10:1-10

Vánoce jsou pohanské svátky! Koho si pak připomínáme?

Lidé si dovolili určit datum narození Boha přišlého v těle – Ježíše.

Vánoce jsou druhý nejvýznamnější křesťanský svátek, jsou oslavou zrození v této době (25. prosince) se údajně narodil Ježíš Kristus, alespoň tak to vypočítali křesťanští teologové žijící ve 3. století. První písemná zmínka o oslavách narození Páně pochází z roku 336 („Depositio Martyrum“) a 354 (Filokalův kalendář). Všeobecně se vánoce v křesťanské církvi slaví až od 7. století. A co se slavilo předtím, v dobách, kdy ještě křesťanská církev neměla takovou moc? Zrození slunce a to nejen „u nás“, ale i jinde ve světě např. u amerických indiánů, v Asii apod. Staří Řekové slavili zrození boha Slunce Hélia, římané měli Saturnálie svátek původně zasvěcený etruskému otci bohů, Saturnovi. V roce 274 římský císař Aurelián stanovil jako datum oslav zimního slunovratu 25. prosinec to je den „Natalis Solis Invicti“ – den zrození nepřemožitelného Slunce.

Vánoce byli ustanoveny ŘKC. Dne 24. a 25. prosince se narodilo několik pohanských "bohu" například Tammuz nebo Horus, jedná se tedy o pohanský svátek uctívání slunce.

Pastýři 25. prosince je nesmysl: Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila. I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné. V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem. A hle, postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach. Anděl jim řekl: „Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid, že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.“ (Lukáš 2:6-12)

A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů. (Daniel 7:25)

HALLOWEEN - Jaký je souzvuk Krista s Belialem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?

Nebuďte zapřaženi do cizího jha s nevěřícími. Neboť co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké je společenství světla s tmou? Jaký je souzvuk Krista s Belialem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení svatyně Boží s modlami?

Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů. (1. Korintským 10:21)

Halloween se neslučuje s křesťanstvím ani v nejmenším. Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října. Tento svátek má kořeny v prastaré pohanské tradici dávných Keltů, kteří se loučili s létem a slavili příchod nového roku přesně tento den. Noc z 31.10. na 1.11. nesla název magická noc Samhain podle keltského boha Samhaina, který byl podle víry starých Keltů pánem mrtvých. Magičnost této noci spočívala v tom, že Keltové věřili, že se v ní stírá hranice mezi mrtvými a živými a že je možné tuto noc s mrtvými komunikovat. O této noci probíhaly bujaré oslavy, zapalovaly se obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili proti duchům zemřelých nebo se snažili tímto si je naklonit. Věřili, že duchové zemřelých mohou tuto noc pomáhat přátelům nebo škodit nepřátelům. Ohně měly duším zemřelých svítit na cestu do světa. Za úsvitu bůh mrtvých duše zemřelých odvedl zpět do říše duchů. Z křesťanského pohledu jde tedy o dávnou praxi spiritismu, který je s křesťanstvím naprosto neslučitelný. Z pohledu křesťanů není možno se takových akcí účastnit, protože jde o zjevný projev modloslužebnictví a současně zradu i odmítnutí Boha. Účastníme-li se těchto obřadů, napodobujíce mrtvé, oblékáme se jako oni a vyprošujeme za ně almužnu, dobrovolně hledáme jejich přítomnost a tím vlastně chceme být v blízkosti těch, jejichž vůdcem není Samhain, jak mysleli Keltové, ale satan. Účastníme-li se obřadů „trick or treat“, obdarováváme těmi dárky nikoliv nevinné děti, ale satana, jemuž děti přišly sloužit, napodobujíce duše mrtvých, bloudících v noční tmě. Součástí těchto pohanských slavností je totiž zvyk, podle kterého děti, účastnící se tohoto pohanského obřadu, obcházejí domy a žádají „almužnu“ – tedy mají účast na tomto pohanském svátku, nicméně Bible před tímto varuje v listu Efezským - Nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je usvědčujte. (Efezským 5:11)

Je třeba se také zdržovat praktik „Jack-O-Lanterns“ (lucerny z dýní), neboť i tyto pocházejí z již dříve vzpomenutého keltského obřadu obětního ohně. V USA se pro to užívá tykve, která se v dávných časech užívala k přenesení tohoto ohně domů a tato „lampa“ zůstala hořet po celou noc. Tyto lucerny představovaly duše zemřelých milovaných bytostí a bývaly umístěny v oknech nebo na verandách, aby vítaly pozůstalé. A proto tím, že konáme tradici Jack-O-Lanterns, jsme vlastně nuceni slavit a ctít pohanského keltského boha smrti Samhaina, potažmo satana. Křesťané se v žádném případě nemohou účastnit těchto starokeltských obřadů, ale právě naopak.

Poučujte své děti! Hovořte s nimi o pohanských kořenech satanského svátku Halloween! Je-li třeba, ať nejdou do školy, aby se nemusely zúčastňovat příprav na tento svátek. Stále ještě se můžeme opírat o zákon a máme právo nezúčastňovat se takových shromáždění, které jsou proti našemu křesťanskému svědomí.