Pokud neuctivě vyslovujeme Boží jméno a bereme ho na lehkou váhu, projevujeme tím nedostatek úcty a lásky k samotnému Bohu a strháváme ostatní k podobné neúctě, když vyslovujeme Boží jméno, mělo by to být s úctou a vděčností!
Z Božího jména se stala nadávka a posměšek, když se lidé zlobí, nebo se jim něco nedaří, často vysloví Boží jméno nadarmo, ale nemylte se, Bohu se nikdo nebude vysmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí (Galatským 6:7), neboť je psáno nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo. (Exodus 20:7)
Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy! (Izaiáš 6:3) a Svaté je jeho jméno (Lukáš 1:49), Bůh ho povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno, aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. (Filipským 2:9-11)
Naopak Boží jméno si zaslouží veškerou chválu, úctu a velebení:
Chlubili jsme se Bohem každý den, stále jsme slavili jméno tvé! (Žalm 44:9)
Tvé jméno chci připomínat po všechna pokolení, ať tě na věky věků chválí národy! (Žalm 45: 18)
Chválit tě budu, Pane, navěky za to, cos učinil. V tvém jménu složím naději, neboť je vzácné před tvými věrnými! (Žalm 52:11)
Zpěvem budu chválit Boží jméno, budu ho velebit písní díků. (Žalm 69:31)
Hospodine, můj Bůh jsi ty, tebe vyvyšuji, tvé jméno velebím, neboť jsi věrně a jistě učinil divy, které jsi připravil. (Izaiáš 25:1)
Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník? Bude se tvému jménu vysmívat navěky? Proč svoji ruku ještě zdržuješ? Copak svou pravici z klína nezvedneš? (Žalm 74:10-11)
Z Božího jména se stala nadávka a posměšek, když se lidé zlobí, nebo se jim něco nedaří, často vysloví Boží jméno nadarmo, ale nemylte se, Bohu se nikdo nebude vysmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí (Galatským 6:7), neboť je psáno nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo. (Exodus 20:7)
Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy! (Izaiáš 6:3) a Svaté je jeho jméno (Lukáš 1:49), Bůh ho povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno, aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. (Filipským 2:9-11)
Naopak Boží jméno si zaslouží veškerou chválu, úctu a velebení:
Chlubili jsme se Bohem každý den, stále jsme slavili jméno tvé! (Žalm 44:9)
Tvé jméno chci připomínat po všechna pokolení, ať tě na věky věků chválí národy! (Žalm 45: 18)
Chválit tě budu, Pane, navěky za to, cos učinil. V tvém jménu složím naději, neboť je vzácné před tvými věrnými! (Žalm 52:11)
Zpěvem budu chválit Boží jméno, budu ho velebit písní díků. (Žalm 69:31)
Hospodine, můj Bůh jsi ty, tebe vyvyšuji, tvé jméno velebím, neboť jsi věrně a jistě učinil divy, které jsi připravil. (Izaiáš 25:1)
Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník? Bude se tvému jménu vysmívat navěky? Proč svoji ruku ještě zdržuješ? Copak svou pravici z klína nezvedneš? (Žalm 74:10-11)
