Mají křesťané uctívat anděly?

Uctívat anděly církev začala okolo roku 300 našeho letopočtu a kolik andělských obrazů a soch "zdobí" kostely do dnešních dnů, malé děti se modlí "andělíčku můj strážníčku" ... nicméně bible se jasně staví proti uctívání andělů v jakékoliv formě a to z dobrých důvodů, neboť uctívání andělů je v podstatě polyteismus zavlečený do církve pohany.

Navíc boží andělé (andělé světla) jsou vždy mužského rodu, zatímco zobrazení a vytesaní andělé jsou většinou ženského rodu, například mladé ženy s křídly, ženy s křídly ovšem v bibli představují démony, což odkazuje na působení satana, který přestrojuje za anděla světla.

A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla. Není to tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec bude podle jejich skutků. (2 Korintským 11:14-15)

Bible nás varuje před uctíváním andělů:

„Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů.“ (Kolosským 2:18)

Uctívat anděly, klanět se andělům, nebo se modlit k andělům není biblické, neboť jsou to jenom Boží služebníci:

„Padl jsem tedy k jeho nohám, abych se mu klaněl, ale on mi řekl: „Pozor, nedělej to! Jsem jen Boží služebník, tak jako ty a tvoji bratři, kteří mají Ježíšovo svědectví. Klaněj se Bohu!“ Vždyť Ježíšovo svědectví je duchem proroctví.“ (Zjevení 19:10)

Jedná se o modlářství, které Bůh trestá:

„Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.“ (Exodus 20:4-6)

„Nesmíte se klanět jinému Bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je žárlivě milující Bůh.“ (Exodus 34:14)

„Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.“ ( Lukáš 4:7-8)

„To všechno ti dám,“ řekl mu, „když padneš na kolena a pokloníš se mi.“ „Odejdi, satane!“ řekl mu na to Ježíš. „Je přece psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.“ (Matouš 4:9-10)

Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do temných jeskyní Tartaru a vydal je, aby byli střeženi k soudu. (2. Petrův 2:4)

„Což nejsou oni všichni služební duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví záchranu?“ (Židům 1:14) „Což nevíte, že budeme soudit anděly?“ (1. Korintským 6:3) 

Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů

Uctívat anděly, klanět se andělům, nebo se modlit k andělům není biblické, neboť jsou to jenom Boží služebníci. 

„Padl jsem tedy k jeho nohám, abych se mu klaněl, ale on mi řekl: „Pozor, nedělej to! Jsem jen Boží služebník, tak jako ty a tvoji bratři, kteří mají Ježíšovo svědectví. Klaněj se Bohu!“ Vždyť Ježíšovo svědectví je duchem proroctví.“ (Zjevení 19:10)

Jedná se o modlářství, které Bůh trestá:

„Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.“ (Exodus 20:4-6)

„Nesmíte se klanět jinému Bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je žárlivě milující Bůh.“ (Exodus 34:14)

„Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.“ ( Lukáš 4:7-8)

„To všechno ti dám,“ řekl mu, „když padneš na kolena a pokloníš se mi.“ „Odejdi, satane!“ řekl mu na to Ježíš. „Je přece psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.“ (Matouš 4:9-10)

Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, kdo se nechá unášet tím, co viděl, bezdůvodně se nadýmá pod vlivem svého tělesného smýšlení a nedrží se hlavy, z níž celé tělo, podporováno a drženo pohromadě klouby a spoji, roste Božím růstem. Jestliže jste s Kristem zemřeli živlům světa, proč si dáváte předpisovat, jako byste žili ve světě: toho se nedotýkej, to neochutnávej, na to ani nesáhni? To se týká vesměs věcí, které jsou spotřebováním určeny k zániku -- jsou to lidské příkazy a nauky. Ty sice působí zdáním moudrosti v ochotném uctívání, v pokoře a tvrdé kázni těla, ale nemají žádnou cenu, leč pro uspokojení těla. (Kolosským 2:18-23)