„Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale prohnilý strom nese špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně. Poznáte je tedy po jejich ovoci.“ „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? ‘ A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. ‘“
(Matouš 7:15-23)
Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Podle toho poznávejte Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, je z Boha. A žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, není z Boha. To je ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní je ve světě. Vy, dítky, jste z Boha a přemohli jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. Oni jsou ze světa, proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá. My jsme z Boha; kdo zná Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme Ducha pravdy a ducha bludu. (1. Janův 4:1-6)
Neboť takoví lidé jsou falešní apoštolové, lstiví pracovníci, kteří se přestrojují za apoštoly Kristovy. A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla. Není to tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec bude podle jejich skutků. (2. Korintským 11:13-15)
V lidu se však také objevovali falešní proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět zhoubná kacířství a Panovníka, který je vykoupil, budou zapírat. Tím na sebe uvedou rychlou záhubu. A mnozí budou následovat jejich bezuzdnosti a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení. Z hrabivosti budou z vás těžit podvodnými slovy. Ale jejich odsouzení odedávna nezahálí a jejich zhouba nespí. Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do temných jeskyní Tartaru a vydal je, aby byli střeženi k soudu. (2. Petrův 2:1-4)
Drzí opovážlivci, nebojí se tupit duchovní mocnosti, když ani andělé, ačkoli jsou větší silou a mocí, nevynášejí proti nim před Pánem potupný soud. Tito však jako nerozumná zvířata, zrozená jako pouhá přírodní stvoření k lovení a zkáze, se rouhají tomu, co neznají; ve své záhubě také zahynou a dostane se jim bezpráví jako mzdy za bezpráví. Za rozkoš považují denní rozmařilost; jsou poskvrnou a hanbou, jak hýří ve svých klamech, když s vámi hodují. Oči mají plné cizoložství a nenasytné hříchu; lákají neupevněné duše, srdce mají vycvičené v hrabivosti; jsou to děti prokletí. Opustili přímou cestu a zabloudili, dali se na cestu Balaáma, syna Bosorova, který dal přednost mzdě za nepravost, ale byl za svůj zlý čin pokárán. Němé tažné zvíře promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství. Tito lidé jsou prameny bez vody a mlhy hnané vichřicí; je pro ně na věky uchována mrákota tmy. Neboť honosně mluví slova marnosti a lákají v žádostech těla výstřednostmi ty, kdo sotva utíkají těm, kteří žijí v bludu. Slibují jim svobodu, ačkoli sami jsou otroky zkázy; vždyť čemu člověk podlehne, tím je zotročen. Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista, se znovu do nich zapletou a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první. Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali cestu spravedlnosti, než když ji poznali, a odvrátili se od svatého přikázání, které jim bylo předáno. Přihodilo se jim to, co říká toto pravdivé přísloví: ‚Pes se vrátil k vlastnímu vývratku‘ a umytá svině se opět válí v bahně. (2. Petrův 2: 10-22)
„Pověz nám, kdy to bude a jaké bude znamení, až se to všechno začne naplňovat?“ Ježíš jim začal říkat: „ Dávejte si pozor, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem‘ a svedou mnohé. Když uslyšíte o válkách a válečné zvěsti, neděste se, musí to nastat, ale ještě nebude konec. Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na různých místech budou zemětřesení, budou hladomory a nepokoje. To bude začátek porodních bolestí. Vy se však mějte na pozoru. (Marek 13:4-9)
A tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Hle, tam!‘, nevěřte. Neboť povstanou falešní kristové a falešní proroci a budou činit znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, svedli vyvolené. Vy se tedy mějte na pozoru. Všechno jsem vám již předem řekl.“
(Marek 13:21-23)
Pokud jde o příchod našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nenechali snadno otřást ve svém poznání ani vylekat buď skrze ducha, nebo skrze slovo nebo skrze dopis, vydávaný za náš, jako by den Pánův již nastal. Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby, který se staví na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nade všecko, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá, takže sám usedne jako Bůh do Boží svatyně a bude se vydávat za Boha . Nevzpomínáte si, že jsem vám toto říkal, ještě když jsem byl u vás? Také víte, co ho nyní zdržuje, aby byl zjeven až ve svůj čas. Neboť tajemství této bezzákonnosti již působí; jen čeká, dokud ten, kdo je nyní zdržuje, nebude z prostředku vzat. A potom bude zjeven ten Bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní dechem svých úst a zahladí jej i jeho skutky jasným zjevením svého příchodu. Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni. My pak jsme zavázáni, bratři Pánem milovaní, stále za vás vzdávat díky Bohu, že si vás vybral jako prvotinu k záchraně v posvěcení ducha a víře v pravdu. K tomu vás i povolal skrze naše evangelium, abyste získali slávu našeho Pána Ježíše Krista. Proto tedy, bratři, stůjte pevně a držte učení, která jsme vám předali a kterým jste byli vyučeni, ať už slovem nebo dopisem. Sám náš Pán Ježíš Kristus a Bůh, náš Otec, který si nás zamiloval a v milosti nám daroval věčné potěšení a dobrou naději, nechť vaše srdce povzbudí a upevní v každém dobrém skutku i slovu. (2. Tesalonickým 2:1-17)
Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, a při jeho zjevení a jeho kralování: Hlásej slovo, přicházej s ním vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej se vší trpělivostí a s vyučováním. Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních žádostí budou shromažďovat učitele, aby jim říkali, co je jim příjemné; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím. (2. Timoteovi 4:1-4)
Bleskově náhlý bude druhý příchod Ježíše Krista na svět. Konec světa bude náhlý a neočekávaný. Pán zdůrazňuje znovu, že neexistují jednotlivé přípravné stupně, z nichž by si mohli lidé vypočíst dobu příchodu Páně k soudu. Jako blesk vyšlehne, tak to bude s příchodem Syna člověka.
Varování před svůdci a sektáři: Každá doba lidských dějin znala tyto lžimesiáše, lžiproroky, fantasty a fanatiky, kteří vypočítali konec světa na den a hodinu. Ještě nebezpečnější než tito směšní proroci se mi ovšem zdají rafinovaní lžimesiášové různých ideologií nebo teologií, kteří na zítřek, či pozítřek slibují lidstvu ráj na zemi, nebo konec lidských svárů a válek, společnost bez nespravedlnosti s hojností všeho potřebného, osvobození od strachu a smrti. Zkušenosti z dějin a obsah Kristových varovných slov dokazují, že se jedná o klamné zastrašování lidí výpočtem konce světa nebo vylhaný pozemský ráj. Poučné Spasitelovo varování k těmto extrémům zní: Mějte se na pozoru!
Žijeme ve dnech úpadku. Jedním znakem doby konce a těchto posledních časů, v nichž žijeme je i to, že se mnoho mluví o síle (moci), ale málo o poslušnosti vůči Božímu slovu. Člověk je nakloněn věřit té, či oné moci, která nemá nic společného s Duchem Svatým, ale je lidmi obdivována a později bude soustředěna v člověku hříchu a dokonale zjevena. Satan dá velmi rád svou moc těm, kdo žádostivě vyhlížejí po té, či oné nadpřirozené síle místo Ducha Svatého. Není proto zapotřebí mít výjimečně ostrý zrak k tomu, abychom v současných dnech rozeznali předchůdce působivé moci bludu, o níž mluví apoštol ve 2. Tesalonickým 2:1-17. U mnohých křesťanů převládá velká touha a nespokojenost na duchovním poli. Cítí, že jejich život je bez ovoce, a touží po nějaké vyšší úrovni svých zkušeností. Znají namnoze svou Bibli a svá slavná požehnání v Kristu příliš málo a tak v nich vzniká nezdravá touha po nových hmatatelných zkušenostech, silných citových prožitcích, různých nových zjeveních. Z nedostatku schopnosti duchovního rozeznávání člověk připisuje Bohu a jeho Duchu něco, co je v podstatě výsledkem obrazotvornosti, nebo duševního popřípadě satanského původu (spiritismus, okultismus, new age). Mnozí snad jsou upřímní, ale upřímnost není pravda, sama upřímnost není ochranou. Nikdy není ochranou proti všelijakým svodům. Jenom láska k pravdě a poslušnost vůči Božímu Slovu nás ochrání proti náboženskému zmatku naší doby.
Podobně škodí každé zneužití vnějších náboženských forem např. pouti, procesí, katolických sjezdů, dokumentace z klášterů či reportáží o stigmatech, nebo soukromých zjeveních a zázracích pro mocensko - politické cíle. Podstata víry nespočívá na těchto mimořádných zjeveních nebo veřejných církevních projevech, nýbrž v poslušnosti k Božímu Slovu, ve změně smýšlení, v modlitbě a lásce z víry. Tyto pravé prvky zbožnosti jsou darem milosti a vyžadují taktní svědectví víry, nikoliv nediskrétní propagandu.
Resimé: Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků!
